Stopy zlata se dají najít leckde. Důchodci jej schovávají ve slamnících. Milionáři v bankovním sejfu. Někteří lidé vlastní zlaté doly. Ale aby bylo zlato skryto ve stromech? Podle posledního objevu australských vědců to ale možné je, svou zprávu uveřejnili v prestižním časopise Nature Communications.
Ovšem ti, kteří by touto těžbou chtěli zbohatnout, bohužel dost ostrouhají. Množství zlata v listech stromů je tak mikroskopické, že by bylo třeba využít až pět set vzrostlých stromů pro výrobu jednoho jediného malého prstýnku. Obsah zlata ve stromech naznačuje také místa, kde je větší či menší zlatá žíla a úspěšně toho mohou využít například geologové.
Stromy totiž podle těchto vědců fungují jako jakási hydraulická pumpa – berou si z půdy nejen vodu, ale i vzorky cenných kovů (takže to nemusí být jen o zlatě), pokud jsou zde obsaženy. Stačí tedy malý kousek lístku a hned víte, kde by byla těžba výhodná a kde je lepší na ni s ohledem na životní prostředí lepší zapomenout, když by se navíc vůbec nevyplatila a naštvala mnohé ochránce přírody.
A jak se tento objev uskutečnil? Je to vlastně jednoduché, stačilo použít rentgen, prvním „pokusným králíkem“ byl v tomto směru symbolicky australský eukalyptus. Ty mají kořeny často až čtyřicet metrů hluboko a dostanou se tak někdy na samý pokraj větší zlaté žíly. Mikroskopické množství zlata bylo poprvé indikováno v kořenech tohoto stromu, najdete je ale i v kůře nebo listech. Zlato jako takové je sice pro rostliny vlastně toxické, ale eukalypty se mu dokáží zajímavým způsobem bránit – největší obsah zlata mají listy, které časem opadají a dostanou tak škodlivé látky pryč. Vrstva zlata v listu přitom dosahuje jen zlomku tloušťky (pokud se to tak dá říci) běžného lidského vlasu.
