Investovat do zlata, to nemusí znamenat jen koupit zlatou cihlu. Kromě této varianty lze zlato nakupovat také například jako zlaté slitky nebo zlaté nugety. Při tradičním způsobu těžby zlata, rýžování, se zlato ze zdroje (v tomto případě řeky) získává právě ve formě zlatých nuget, kterých je kvůli tomu stále méně. Dnes jsou dokonce vzácnější než diamanty.
Drtivá většina zlatých nuget totiž bývá roztavena na tekuté zlato a zbývá již jen velmi málo těch, které přežily zlatou horečku na přelomu devatenáctého a dvacátého století. I proto cena samotných nuget stoupá, takže rozhodně nelze říci, že by při obchodování vadila právě jejich surová konzistence.
Naopak, ta tvoří z této formy zlata poměrně unikátní investici, každá nugeta je totiž jinak velká a pyšní se jiným tvarem. Největší zlaté nugety svými rozměry dočista ohromí. Jedním z nejznámějších zlatých nugetů a zcela určitě jeden z největších je například ten nalezený roku 1869 v Austrálii, známý pod jménem Welcome Stranger (česky Vítej, cizinče). Potkal ho stejně nemilosrdný osud jako řadu jeho menším kolegů, tedy roztavení bez ohledu na výjimečnou slávu, kterou by mu nepochybně přinesla váha neuvěřitelných 78 kg (která se po roztavení snížila na 70).
Podobný objev byl opět v Austrálii učiněn o tři roky později. Tzv. Holtermannův nuget vážil před roztavením úctyhodných 286 kilogramů a měřil více než 1,5metru, takže jeho objevitel mohl hrdě pózovat fotografům opřen rukou o vrchol nugetu (ačkoliv tato slavná fotografie je bohužel pouze fotomontáží). Jeho klenot je nicméně považován spíše za masu zlata než samotný nuget.
I další slavné nugety byly většinou nalezeny v Austrálii a vážili desítky kilogramů, např. půlmetrový Nuget Welcome či pětatřicetikilogramový Nuget Golden Eagle z roku 1931. Netřeba dodávat, že takto enormně velké nugety jsou i vysoce ceněny, jejich dnešní hodnota by se vyšplhala k milionům dolarů. Ne všechny nugety však jsou úplně čisté, jejich ryzost se pohybuje mezi 82 % a 97 %, což u zlatníků znamená 20-23 karátů.
