Už dlouho platí, že drahé kovy a především zlato platí za poměrně jistou investici. Cena zlata se sice neustále mění, nicméně jeho hodnota zůstává relativně stálá a je celkem jisté, že se i v budoucnu bude se zlatem obchodovat. Důkazem může být i zvýšený zájem o zlato v období hospodářských recesí, kdy si investoři uvědomují, že později, v ideálním případě po skončení krize, zájem o něj nepřestane klesat.
Možná poněkud staromódně se se zlatem i dnes obchoduje ve starých jednotkách, trojských uncích. Než se pustíme dál, možná bude stát za to vysvětlit si, co to je trojská unce, a proč nese právě tento název. Unce je totiž sama o sobě dosti stará jednotka, jež se stále používá pouze v oblasti obchodu se zlatem.
Existuje více typů uncí a právě trojská unce má své kořeny ve středověku, kdy začala být používána ve francouzském městě Troyes. Aktuálně se cena zlata pohybuje kolem 1500 dolarů za trojskou unci, která odpovídá 31,1 gramům. Nejde tedy o levnou záležitost, na druhou stranu tato hodnota poměrně výrazně kolísá a zlato celkem pravidelně zdražuje i zlevňuje (zřídka atakuje dokonce hranici 2000 dolarů).
Konkrétní hodnota trojské unce je každodenně udávána na londýnské burze. Tento kurz se nazývá London fix Spot Premium Spread a udává se dopoledne a odpoledne jako AM a PM kurz. Hodnotou se řídí všechny obchody, které počítají s objemem zlata větším než 1000 uncí (odpovídá asi 31 kilogramům).
Londýnská burza není jediný orgán určující cenu zlata. Celosvětový kurz této komodity, tzv. spot, určuje světová burza. Navýšení ceny produktu na světovou burzu, udávané v procentech, se pak nazývá premium. To lze vysvětlit jako souhrn určitých přirážek, zahrnuje náklady na přetavení zlata do podoby investičních slitků, jejich následnou distribuci a další náklady.
Jakémusi opaku premia, tedy rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou zlata, říkáme sprej. Uvedené pojmy se však nemusí vztahovat pouze ke zlatu, ale ke všem komoditám (včetně zemědělských produktů, energií nebo jiných kovů).
