Většina z nás asi někdy slyšela o koloidním stříbru, které má podle mnoha uživatelů až působivě kladné účinky na zdraví. Dnes si ale představíme jeho blízkého kolegu z téhož oboru – a sice koloidní zlato.
Koloidy jsou vlastně mikroskopické částice, které jsou nabité skutečně extrémním množstvím energie. Velikostí odpovídají patnácti atomům zlata vedle sebe, což je zhruba 0,12 nanometru. Koloidní tekutiny jsou například i krev, míza nebo lymfa – to jen tak na vysvětlenou.
Koloidní zlato není příliš rozšířené, hlavně kvůli vysoké ceně a příliš dlouhé době výroby, takže se často dává v tomto směru přednost spíše koloidnímu stříbru. Zlato se přitom k (nejen) těmto léčebným účelům používá už více než sedm tisíc let.
Tato tekutina se musí skladovat v tmavě hnědých lahvičkách ze skla, nikoliv v plastových, které mají negativní vliv na pozdější účinek léčivých složek. A je to ještě složitější, koloidní zlato nepatří do ledničky a na přímé sluneční světlo, nesmí přijít do styku s kovem a navíc se musí držet daleko od zdrojů elektromagnetického pole, tedy od všech domácích elektrických spotřebičů.
A jaké že jsou výhody koloidního zlata? To podle svých zastánců působí téměř na všechno. Dokáže totiž s úspěchem regenerovat tkáně celého organismu, vyřešit dlouholeté kloubní potíže – jako je například artritida, dna či revma – a dá se využít například i jako prevence obávané rakoviny.
Koloidní zlato ale dokáže úspěšně podpořit i lidskou psychiku. Nejen, že pomůže od závislosti – na drogách či alkoholu nebo při odvykání kouření – ale umí mírnit stres, lehčí formy deprese a navíc má pozitivní účinek i na paměť. Užívat se doporučuje na lačný žaludek, dvakrát až třikrát denně. Po užití je možné jíst až zhruba za patnáct minut – škodlivé účinky nejsou známé, koloidy navíc z těla postupně odejdou.
