Především starší generace má ještě v živé paměti, jak v mládí dováděla na kolech legendární značky Favorit. Tahle kola jsou sice většinou již uložena v garážích a kůlnách, kde na ně padá prach a v horším případě i rezivějí, zůstávají však připomínkou pozoruhodné historie a jsou důkazem české prvorepublikové vynalézavosti.
Všechno to začalo v Rokycanech, kde byla roku 1921 na popud místního rodáka Františka Heringa založena továrna na výrobu jízdních kol. Tehdy ještě nikoliv pod názvem Favorit, ten vznikl až po třiceti letech po zestátnění podniku. Zpočátku továrnu opouštěla kola jménem Tripol se součástkami známé továrny Es-Ka (Swetlik-Kastrup) sídlící v Chebu a spoluzakládané rovněž Františkem Heringem.
Historie tzv. favoritů se začala psát až v roce 1950- tehdy již zavedená továrna vyrobila první sérii 15 závodních kol učených pro reprezentaci Československé socialistické republiky v zahraničí. Nesmíme totiž zapomínat, že v té době docházelo k hromadným zestátňováním dosud prosperujících podniků, které se právě stavěly na nohy po nedávno skončené druhé světové válce. Tomuto osudu neunikla ani rokycanská továrna. Pro nová kola se vžil název Favorit, který zavedl tehdejší ředitel podniku Josef Bochníček o rok později.
Od té doby si získala kola Favorit u široké veřejnosti značný ohlas a rychle se stala naprostou klasikou.
Kola favorit měla brzy doma snad každá domácnost. Slavná kola se však nedržela jen v našem českém rybníčku – firma úspěšně exportovala do 38 zemí světa. V roce 1978 sjelo z linek rokycanské továrny milionté kolo, v té době se ročně vyrábělo na dvě stě tisíc kusů.
Bohužel, „zlaté časy“ netrvaly věčně. Po revoluci firma prošla privatizací, následně však podle ekonomických expertů nedokázala „jít s dobou“ a včas nezareagovala na vývoj na trhu. Zatímco do módy se dostávala horská a treková kola, rokycanská továrna stále trh zásobovala těmi standardními silničními, jakými byl i favorit. Zájem o ně však rychle klesal a v roce 2001 oznámila firma bankrot.
