Držet fyzické zlato je určitě plus pro investory, ale ve velkém se tohle téma v posledních letech dotýká i národních států. Od přelomu milénia své zlaté rezervy rozmnožili Číňané a Rusové, o podobnou věc se snaží i Turci nebo Kazaši. I vzhledem k aktuální politické situaci je pochopitelná snaha Maďarska o výrazné zvýšení devizových rezerv. Co možná největší nezávislost na EU je totiž jedním z velkých cílů Orbánovy vlády.
Zlato nakupují i Poláci, jednou z mála evropských výjimek je ČR
Zatímco polské zlaté rezervy už přesáhly hranici sto tun, a i letos o něco narostou (zhruba o pět tun na celkem 117 t), česká centrální banka se v tomto směru vůbec nečiní. ČNB totiž podíl drženého zlata každoročně klesne řádově o stovky kilogramů. Přitom, pokud vezmeme v potaz celosvětová čísla, centrální banky drží asi 34 tisíc tun zlata, celkový objem za poslední čtyři roky stoupl přibližně o osminu.
Vede USA, na pátém místě je Francie. Šesté Rusko drží skoro dva tisíce tun zlata. Toto pořadí se už řadu let moc nemění, u velmocí jsme zvyklí, že znásobují své zlaté rezervy takřka konstantně. Co je ale možná překvapením, třeba Velká Británie dost zaostává. Dokonce ji předběhl Kazachstán, který už několik let skupuje velké množství zlata z trhu.
Slovenští sousedi dokonce atakují rekordní čísla z dávné historie
Maďarská centrální banka letos oznámila, že svou měnovou rezervu ve zlatě navýšila hned o tisíc procent, z původních tří tun je tu hned 31 t. Čím se může pyšnit ČNB? Cifra je výrazně nižší, v současnosti je to totiž necelých devět tun zlatých rezerv. Maďarská národní banka přitom naposledy nakupovala zlato ještě v socialistické éře, konkrétně v druhé polovině osmdesátých let. Brzy se pravděpodobně dostane na poválečnou úroveň. Nákup zlata ve větším objemu plánuje nebo rovnou uskutečňuje třeba také Egypt, Indie nebo Thajsko.
