Když chcete investovat do drahých kovů, rozhodně si není třeba kupovat vždy jen drobné slitky nebo větší cihličky, šperky a náramky. Peníze lze vložit i do zlatých a stříbrných mincí, které mají certifikát pravosti a jejich hodnota je tak zcela nezpochybnitelná.
Zhodnocení může být zajímavé, ale musíte mít na paměti, že je to investice na opravdu hodně dlouhou dobu.
Možností je hned několik
Kupte si investiční mince z dílen světově proslulých mincoven (Maple Leaf či Wiener Philharmoniker) nebo takové mince, které mají svou uměleckou hodnotu (jsou například vydávány k výročí historické události a tak podobně). Investiční mince samozřejmě mají i hodnotu nominální, ty stříbrné většinou 500 korun, zlaté pět nebo deset tisícovek. Jsou vydávány v omezené emisi a lze proto vsadit na jejich zhodnocení třeba v řádu jedné generace.
Dejte si také dobrý pozor na DPH. Když nakupujete zlaté a stříbrné mince, při jejich eventuálním prodeji je někdy nutné s platbou daně z přidané hodnoty počítat. Zlaté pamětní mince vydané ČNB jsou od DPH osvobozeny a platí to i pro některé z těch, co vydala Česká mincovna, ale za ty stříbrné už se DPH platit musí. Tuto daň ale vždy zaplatíte ze sumy, která převýší nominální hodnotu dané mince, proto v zásadě nemusí jít o nijak vysokou částku.
Jaký je náklad mincí? To je vždy případ od případu různé. Když vydává zlaté mince třeba právě ČNB, může být emise stanovena maximálně na patnáct tisíc kusů, pro stříbro je tato limitní hodnota dvojnásobná. Zájem o špičkovou kvalitu (neboli takzvané proof provedení) se mírně propadl, v současné době je trendem kupovat spíše „standard“. Vyšší pořizovací náklady zkrátka dělají své.
Zahraniční mince chce málokdo
Čeští zájemci chtějí hlavně tuzemskou výrobu, o ty zahraniční prakticky není žádná poptávka. Je to dané i menší informovaností o zahraničních trzích s investičními mincemi. Lidé si prostě raději koupí minci z České mincovny s připomínkou Karla IV. nebo prezidenta Masaryka. Ovšem pozor – v případě těchto nabídek se můžete dopracovat k falešným replikám. Ty lze ale zpravidla poznat na první pohled, někdy obsahují i kritické chyby – prvorepublikový „svatováclavský dukát“ ražený v roce 2014 je jasná smyšlenka.