Že se dámy rádi zdobí nejrůznějšími šperky (ať už kvalitními a drahými, vlastnoručně vyráběnými nebo levnými cetkami z bleších trhů), nejde o žádnou novinku.
Šperky patří k lidem tak nějak odnepaměti a dokazují to nejen archeologické vykopávky, které nám otevírají cestu k nejstarší minulosti, ale i různá vyobrazení a hmotné památky z dob o něco mladších. Šperky doprovázely lidi již od pravěku a neexistovala v dějinách epocha, ve které by nehrály svou roli. Podobně jako další móda podléhaly určitým trendům, ale vždy tady byly a lze celkem s jistotou tvrdit, že tu budou i nadále. Pojďme se tedy na historii šperkařství podívat trochu zevrubněji a připomeňme si, o jak prastarou záležitost jde.
Starověk šperkům přál
Šperkařství se začalo systematičtěji rozvíjet již několik tisíc let před naším letopočtem. Masivnějšího rozvoje se dočkalo poté, co byla objevena možnost zpracovávání kovů. Zruční kováři byli schopni umně zpracovat nejrůznější materiály – od železa, bronzu, mosazi až po cín, zlato a stříbro, a tak se již v těchto dobách vytvořil první žebříček jakési exkluzivity.
Vzácné kovy samozřejmě byly jen málo dostupné, tudíž i šperky vyráběné z nich byly považovány za hodnotnější a dražší. Tak to zůstalo v podstatě dodnes, společenská prestiž šperků se nicméně v minulosti různě měnila. Například ve starověku se šperky cenily nesmírně vysoko, dokazují to třeba mimořádně krásné nálezy ze staroegyptských nebo mykénských hrobek panovníků.
Král bez šperků? Nemyslitelné
S panovníky a vládci byly koneckonců šperky spojovány dlouhá staletí. Jakožto představitel státu či království se panovník pochopitelně musel nějak odlišit od zbytku společnosti a právě drahé a honosné šperky měly poukázat na to, že stojíte před významnou osobou, která je hodna obdivu. Šperky spojené s králi či církevními představiteli tvoří většinu dobových nálezů a historikové či sběratelé mají dodnes plné ruce práce s tím, aby správně rozklíčovali význam dobových šperků.
ODKAZ: HISTORIE ŠPERKAŘSTVÍ I. DÍL
