Jaké fyzikální vlastnosti má jeden z nejoblíbenějších kovů světové historie? Pojďme si společně představit nejzákladnější údaje o zlatě, které Vás možná někdy trochu překvapí. Některé věci si určitě pamatujete ještě z hodin chemie na základních nebo středních školách, jiné ve všeobecném povědomí prakticky nejsou.
Chemická značka zlata je Au (z latinského názvu pro zlato aurum), v Mendělejevově tabulce prvků mu patří číslo 79. Žlutý a nemagnetický kov má tak dobré fyzikální vlastnosti, že se dá využít prakticky na vše – od výroby klenotů a šperků až po potravinářský průmysl. Ale nepředbíhejme…
Hustota zlata je devatenáctkrát vyšší než v případě vody a skoro třikrát vyšší než u železa nebo mědi. Zlatý nuget, velký jako krabička cigaret, by tak mohl vážit klidně i dva kilogramy. Využívá se více než šest tisíc let, nereziví (ani nekoroduje J ), je odolné vůči kyselinám, solím i zásaditým látkám. Rozpustit se dá vlastně jen v jedné jediné sloučenině – kterou je proslulá lučavka královská. Nejde o žádnou vzácnou a zázračnou bylinu, je to zkrátka „jen“ kapalina vznikající ze směsi kyseliny dusičné a kyseliny chlorovodíkové, jež dokáže úspěšně rozložit třeba i vzácnou platinu.
Zlato oplývá neobvyklou tažností a kujností. Jeden jediný gram zlata se dá změnit v až 165 metrů dlouhý drát o průměru dvaceti mikrometrů. Vytepat se dá i zlatý plech o ploše jednoho metru čtverečního, jenž bude mít tloušťku 230 atomů. Problémem není ani výroba koloidního zlata – tedy roztoku s nepatrnými kousíčky tohoto kovu, který se používá hlavně k léčivým účelům.
Problém je u zlata snad jen jeden. Jeho fyzikální a chemické vlastnosti jako takové totiž prakticky neumožňují, aby se slučovalo s jinými prvky. Pokud k tomu dojít může, je to velmi obtížně proveditelné. Dodejme ještě na závěr pár čísel – bod tání zlata je 1064 stupňů Celsia, bod varu je dvaapůlkrát vyšší. Měrná hmotnost tohoto kovu je necelých dvacet kilogramů na litr, specifická hmotnost 19,3 gramu na centimetr krychlový.
