Stejně jako je červená spjata s rubínem, tak ke smaragdu neodmyslitelně patří zelená, konkrétně ta v odstínu mořské vody, tedy s náznakem modré. Může za to příměs chromu, prvku, který například u rubínu způsobuje jeho typické červené zbarvení. Vraťme se však ke smaragdům.
Je jedním ze čtyř královských drahokamů (spolu s rubínem, diamantem a safírem) a například svatováclavskou korunu, nejdůležitější korunovační klenot českých zemí, zdobí hned 30 smaragdů. Krása těchto minerálů byla ceněna již v dávnověku, například ve starověkém Egyptě těžili smaragdy v dolech královny Kleopatry a Řekové zase dali tomuto minerálu název (smaragd v překladu znamená prostě zelený kámen).
Z geologického hlediska je smaragd modrozelenou odrůdou berylu, bezbarvého šesterečného minerálu. Smaragd díky zmíněnému chromu nabývá zeleného odstínu, beryl má ale i řadu jiných odrůd, například modrý akvamarín či zlatožlutý heliodor. Je relativně tvrdý (na Mohsově stupnici má hodnotu odpovídající například křemenu, tedy 7,5-8), matného lesku; často je navíc zakalený nebo popraskaný.
Drahé kameny: Smaragd
Krystaly smaragdů mají podobu šestibokých válečků. Složení smaragdu je poněkud komplikované, obsahuje totiž různý podíl berylia, hliníku, křemíku, kyslíku a samozřejmě také chromu. Čím víc chromu, tím zelenějšího odstínu nabývá. Naleziště smaragdu jsou poměrně řídká, některá z nich ale stojí za zmínku.
Již v předkolumbovské Americe se těžily smaragdy v Kolumbii, a tyto jsou dodnes považovány za nejkvalitnější na světě. Celkem překvapivě však existují také evropská naleziště nezanedbatelného významu, konkrétně v údolí Habachtal v rakouských Alpách. Další místa, kam se pro smaragd vydávají tisíce amatérských i profesionálních hledačů, se nacházejí například na Uralu nebo ve východní Africe.
