Synonymem pro červenou barvu byl odedávna rubín, šesterečný minerál a odrůda korundu (oxidu hlinitého). Při zaslechnutí slova korund bychom měli zbystřit – jde totiž o druhý nejtvrdší minerál na světě; na Mohsově stupnici zaujímá předposlední příčku hned za diamantem.
Rubín jakožto jeho odrůda tedy svou tvrdostí mezi všemi minerály zvláště vyniká a je pro ni pochopitelně ceněn. Jeho charakteristické zbarvení způsobuje příměs chromu. Zatímco některé drahokamy se mohou vyskytovat v nejrůznějších variantách barevného spektra, rubín za všech okolností zůstává v odstínech červené, nanejvýš s mírným náznakem hnědé či fialové.
Jsou rubíny oranžovočervené, malinové, světle i tmavě červené nebo rudé. Ideální barva je ta v odstínu kapky holubí krve na dokonale vyleštěné stříbrné desce. Zajímavé je, že chrom, který stojí za touto červení, způsobuje v případě smaragdu jeho typickou zeleň. Zůstaňme však u rubínu.
Tento minerál je v zemské kůře relativně vzácný, ačkoliv jeho naleziště jsou rozeseta po celém světě. Nejbohatší zdroje bychom nalezli v Africe a východní Asii, zde se rubíny těží již po tisíce let. Za nejkvalitnější jsou považovány rubíny z Barmy, ceněné pro správnou intenzitu fluoreskující červené barvy.
Vzácně se nalezne i enormně velký rubín vážící více než deset karátů (standardní jednotka používaná při měření hmotnosti drahokamů), který je potom ceněný více než například diamant. Rubíny se většinou po vytěžení dále upravují, aby mohly být použity pro šperkařské účely.
Velký podíl rubínů je také vyráběn uměle, aby mohla být uspokojena poptávka, na kterou by nestačily přírodní rubíny vytěžené ve vzácných nalezištích. Využívají se totiž také průmyslově, v hodinářství nebo optice. Jako zajímavost lze zmínit také fakt, že česká svatováclavská koruna je ozdobena rubínem, jehož pravost byla nedávno zpochybněna.
