Ke každému drahokamu se vztahují nějaké ezoterické či astrologické atributy a zvláště je posiluje fakt, když dotyčný kámen nabývá nějaké netypické či přímo „čarodějné“ barvy, jako třeba černé. A to je příklad onyxu – černému minerálu, ke kterému se vztahuje řada astrologických charakteristik.
My se však na onyx podíváme z jiného úhlu pohledu, tedy z vědeckého, respektive geologického hlediska. Onyx je odrůdou chalcedonu, drahokamu pojmenovaném podle maloasijského města Chalkedon. Chalcedon je zase odrůdou křemene, a všechny tyto tři kameny (křemen, chalcedon i onyx) mají tedy stejný chemický vzorec: SiO2, což je oxid křemičitý.
Fyzikální vlastnosti jsou navzájem také podobné: tvrdost odpovídá na Mohsově stupnici hodnotě 7 (rýpe do skla), vzhled je krystalický se skelným až voskovým leskem. Stejně jako chalcedon krystalizuje onyx v soustavě klencové, tedy trigonální. Odrůdy chalcedonu jsou různě zbarveny, liší se také texturou a to je pravděpodobně způsobeno různou hustotou vláken a zejména příměsí různých oxidů (například železa, hliníku, hořčíku, vápníku či niklu). Mezi některé další odrůdy chalcedonu patří například sytě zabarvený jaspis, zelený chrysopras, tmavočervený karneol či typicky proužkovaný achát.
Vraťme se však k onyxu. Již bylo zmíněno, že jde černý minerál, konkrétně černobíle proužkovaný. Takové bary lze dosáhnout i umělým způsobem: chalcedon se namočí do cukerného roztoku a zahřívá se v kyselině sírově, dokud nezcukernatí krystalky cukru. Výsledná barva je velmi jednolitá, taková se však v přírodě nachází jen zřídka. Přírodní naleziště onyxu bychom mohli hledat například v Německu, Jižní Americe (konkrétně Brazílii), dále v USA a Kanadě, ale třeba i na Slovensku.
Těžba onyxů má jediný účel: estetické využití, onyxy se používají vlastně jen jako dekorace a šperky. Jako zajímavost lze uvést, že onyxem je ozdobena například proslulá brněnská vila Tugendhat.
