Je to nejtvrdší známá přírodní látka na světě, existuje jenom několik málo tvrdších, uměle vytvořených. Přitom jde o látku, která se v přírodě v jiných formách vyskytuje zcela běžně – tvoří dokonce jeden ze základních biogenních prvků: uhlík. Jeho vzácná forma, která nás bude dnes zajímat, se jmenuje diamant.
Zatímco uhlík ve formě grafitu se vyskytuje poměrně běžně, diamant bychom v zemské kůře nalezli pouze ojediněle. Když k tomu připočteme jeho pozoruhodné vlastnosti a zejména unikátní lesk a čistotu, není divu, že jeho hodnota stoupá do závratných výšin.
Diamanty, které před miliony vyvřely do zemské kůry let za vysokých tlaků a teplot, se dnes nacházejí hlavně v Jižní Africe, Indii nebo Jižní Americe, ale například také v Rusku či Kanadě. Dnes se sice běžně nacházejí diamanty mající podobu jen drobných kamínků, čas do času se ale podaří narazit na neobyčejný kousek, který velikostí výrazně převyšuje ostatní. Doposud největší diamant byl nalezen roku 1905 v jihoafrickém lomu, dostal jméno Star of Africa (Hvězda Afriky; známý také jako Cullinan) a vážil více než půl kilogramu.
Drahé kameny: Diamant
Chtěli bychom-li být přesní, bylo to 3107 karátů (hmotnost diamantů se totiž udává právě v karátech) Po svém objevu byl rozdělen na devět velkých kusů, které si dnes zájemci mohou prohlédnout v londýnském Toweru. Podívejme se podrobněji na vlastnosti diamantu. Již bylo řečeno, že jde o nejtvrdší přírodní minerál, ale co dalšího ho charakterizuje? Diamant se pyšní hned několika „nej“. Jednak je to nejvyšší tepelná vodivost ze všech látek na světě a dále schopnost nabývat veškerých barevných modifikací.
U drahokamů je většinou důležitá jejich barva, a nejinak je tomu právě u diamantů. Nejčastěji je sice diamant bílý nebo bezbarvý (to když je chemicky čistý) ale můžeme se setkat třeba se žlutou, červenou, zelenou nebo hnědou variantou. Zabarvení znamená, že minerál obsahuje příměs. Díky vysokému indexu lomu světla se navíc diamant pyšní vysokým leskem.
