Když se řekne zlato, mnohým přímo zazáří oči – tohle je poznávací znamení prakticky po celém světě. Nakonec, blyštivý kov přitahuje nejen hledače pokladů, mnoho lidí s nadšením pozoruje i výkladní skříně zlatnictví, kde třeba vyhlíží zásnubní prsten. Takže co ještě zajímavého můžeme o nejcennějším olympijském kovu říci? Témata jsou prostě nevyčerpatelná…
Využití v zubním lékařství před skoro třemi tisíci lety
Italský zubař si ve starověku nevěděl rady jinak, než že zlatým drátem zafixoval elegantní zubní náhradu. A byla to rozhodně dobrá volba, protože zlato se používá i v dnešním zubním lékařství. Už od šestnáctého století se doporučuje, samozřejmě v tomto období jen pro ty, kteří měli dostatek prostředků, jako výplň dutin v zubech. I dnes jsou zlaté zubní náhrady symbolem luxusu, ale také nezničitelnosti.
Světové zlato se také neukrývá jen v dolech na jihu Afriky, ale zejména pod hladinou oceánů. Podle odhadů je na oceánském dně přes sto milionů tun zlata. Věda si však bohužel neví rady, jak úspěšně podobné množství vlastně vytěžit – takže tam asi zůstane pro další generace, které to možná budou umět. Ostatně, třeba na obyčejném asteroidu Eros se po práci speciální sondy došlo ke skutečně převratnému závěru. Jen na tomto relativně malém vesmírném objektu je ještě víc zlata, než vytěžilo lidstvo za celou svou existenci (což je podle různých odhadů 70 až 120 tisíc tun kovu, zlato na zmíněném asteroidu jde do miliard tun). Opět však narážíme na problémy s těžbou, ve vesmíru je zlata a jiných cenných kovů skoro nekonečné množství.
A v neposlední řadě, víte, kde je nejhlubší zlatý důl na světě? Ve skoro čtyřech kilometrech pod povrchem se těží v jihoafrickém Transvaalu, důl Western Deep Levela Mine dosahuje hloubky přes 3840 metrů. Jistě nikoho nepřekvapí, že v této hloubce je docela horko – teplota hornin sahá k šedesáti stupňům Celsia.
