Cena zlata je kolísavá, na tom se asi shodne každý, kdo něco pamatuje. V určitých dobách klesá, v jiných zase rapidně roste. Co konkrétně tedy cenu zlata ovlivní? Je odněkud centrálně stanovována? V jaké měně se obvykle hodnota zlata uvádí? Pojďme se na tuto záležitost podívat tak trochu pod drobnohledem!
Cena zlatého kovu se takzvaně kótuje na největších mezinárodních komoditních burzách, v tomto směru můžete hovořit hlavně o londýnské LME. Jde o střet aktuální nabídky a poptávky, kterou nelze vždy s naprostou jistotou předvídat. Jedna věc je však naprosto samozřejmá. Cena zlata roste obrovským tempem hlavně v době, kdy zažívá náš svět politickou nejistotu nebo prodělává závažnou ekonomickou krizi.
Co dále ovlivní cenu zlata? Ano, koupě tohoto kovu centrálními bankami. Vzhledem k nedůvěře, která je v některých zemích světa vůči americkému dolaru nebo euru, se centrální banky rozhodly skupovat zlaté cihly opravdu ve velkém. Dolar za posledních sto let ztratil zhruba sto procent své hodnoty, i přes určité výkyvy bude tento trend asi dlouhodobě pokračovat. Zlato je na burze běžně obchodováno v dolarech (méně často v dalších měnách světového formátu), cena zlata se běžně uvádí v dolarech za trojskou unci (což je zhruba 31 gramů).
Proč by měla cena zlata do budoucna určitě vzrůst? Podobně jako v případě stříbra se hovoří o značném útlumu těžby. Aktuálně totiž světové doly vydají na 2500 tun blyštivého bohatství ročně, ale v dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že se některé doly zavřou a na to, aby se otevřely nové, nezbývají často finanční prostředky. A vlastně – něco podobného by se dost možná ani nevyplatilo, světové zásoby zlata nejsou nafukovací.
