Ultra vysoký reliéf na zlaté minci umožňuje kupcům možnost vlastnit miniaturní umělecká díla. Po tisíciletí byly mince raženy k oslavě a obdivu vůdců a hrdinů. Řekové a Římané položili základy pro ražbu jemných mincí, které přetrvaly celá staletí.
Nicméně je to jen posledních 150 let, co sbírání mincí pro jejich krásu přerostlo v něco většího a to dalo vzniknout poptávce po skutečně vysoce kvalitních ražebních procesech.
Určení standardu numismatické krásy a vhodnosti pro sběratelství
Jedny z nejslavnějších zlatých mincí jsou ty od Saint-Gaudense, které si objednal sám prezident Theodore Roosevelt. Roosevelt měl velmi dobré důvody k vytvoření „značky“ pro tehdy rychle se rozvíjející zemi a nesnášel všední ražení amerických mincí v 19. století. Obrátil se tedy na nejslavnějšího sochaře své doby a pravděpodobně největšího amerického sochaře vůbec Augusta Saint-Gaudense. Roosevelt vyzval umělce, aby navrhnul mince, které se budou razit na velmi vysokém reliéfu a vytvoří se tak nový a dramatický vzhled.
Co je vysoký reliéf?
Koncept reliéfu používaný v ražbě původně pochází ze sochy, ve které objekty vystupují ven z plochého pozadí. Mince jsou v podstatě takové zmenšené sochy, takže vysoký reliéf poukazuje na vzdálenost od „nejnižšího bodu“ plochy mince do „nejvyššího bodu„. Pole mince jsou oblasti, které nemají design a jsou obecně ploché. Například na Saint-Gaudensově 20 dolarovém Double Eaglu mají pole znatelný sklon.
Zatímco mince ražené pro každodenní použití musí splňovat kritéria, jako například stopovatelnost (možnost kupit mince na sebe), Roosevelt chtěl po návrhářích mince se stejným, nebo dokonce vyšším reliéfem, jaký používali Řekové. Po smrti Saint-Gaudense roku 1907, Roosevelt i nadále pokračoval v ražbě vysokých reliéfů. Konečným výsledkem je ultra vysoký reliéf na mincích Saint-Gaudense, které jsou považovány za jedny z nejkrásnějších ze všech mincí.
