Zlato se v historii lidstva používalo opravdu na ledacos. Dokonce se jím „plýtvalo“ i na některé stavby, které měly podle svých autorů vypadat opravdu majestátně. Francouzi jsou v tomto ohledu troškaři, protože jejich pařížská Invalidovna má z plátků ryzího zlata jen svou střechu, ale kupříkladu v jihovýchodní Asii na to šli ještě trochu jinak.
Indický chrám Tirupati, které se nachází ve městě Tirumala na jihovýchodě této obrovské země, je jedním z nejznámějších chrámů hinduismu. Ročně sem zavítá více než deset milionů věřících, o chod celého chrámu se stará více než pět tisíc lidí. Jde o chrám 126 metrů dlouhý a 80 metrů široký, návštěva je už podle fotografií z tohoto místa opravdovým zážitkem na celý život.
Kde jsou budovy ze zlata?
Poměrně známou stavbou je i Pha That Luang, neboli Velká stúpa. Ta byla postavena v šestnáctém století a její výška je hned 45 metrů. Národní symbol Laosu má symbolizovat v podobě kvetoucího lotosu lidskou cestu k duchovním pokladům všehomíra.
Barmská (myanmarská) metropole Rangún ukrývá další velký architektonický skvost, kterým je pagoda Shwedagon. Ta je posvátným místem každého buddhisty, už jen proto, že je zde dle tradice uschováno hned osm vlasů jistého pana Buddhy. Nachází se zde spoustu zlata a diamantů, s každým bohatým a štědrým návštěvníkem se zdejší bohatství rozrůstá. Pagoda byla postavena pravděpodobně mezi šestým a desátým stoletím (podle tradice je ještě o hodně starší), v patnáctém století byla dostavěna do dnešních rozměrů a dlouhou dobu ji drželi i britští vojáci, kteří vedli marnou válku proti domácímu odboji.
Zapomínat bychom neměli ani na Japonsko. Zde je k vidění Kinkaku-ji, stavba ze čtrnáctého století, u nás se říká Chrám Zlatého pavilonu – v tomto pavilonu mají být ukryty Buddhovy ostatky. Tento chrám měl původně sloužit jako šógunovo sídlo, v současné době jde ale o buddhistický chrám. Stavba je v prvním a druhém patře pokryta zlatými plíšky, okolí lemuje krásná chrámová zahrada.
