Obliba LP desek byla ještě před padesáti lety přímo nesmírná. A to nejen v Československu, ale i všude jinde.
Gramofony hrávaly v USA, Velké Británii a dalších zemích, včetně těch ryze exotických. Vinyl byl prostě něco, co šlo nejen s populární hudbou ruku v ruce, něco, co nešlo zpochybnit. V USA se prodávalo na stovky milionů dlouhohrajících desek každý rok, hudební prodejny praskaly ve švech a existovala i řada specializovaných obchodů. Třeba v Británii jich bylo v osmdesátých letech na dva tisíce, a to rozhodně není nijak malé číslo.
Velký comeback LP vinylů je zde!
V devadesátých letech ale přišel v tomto směru velký obrat. Nástup klasických CD, která jsou menší a skladnější, ale poskytují horší kvalitu zvuku než LP desky. V neposlední řadě byla „cédéčka“ i o dost levnější, takže vydavatelé alb mohli vydělat podstatně větší sumy peněz – a kdo by na tohle někdy neslyšel, že? Pro hudebníky to až tolik neplatilo, nový formát alb rovná se riziko pro vydavatele, muselo se proto přistoupit na menší podíly. A jen tak mimochodem, kdo si koupil desku na vinylu, mohl si posléze do sbírky jako fanoušek určité hudební formace třeba přikoupit i CD, takže výdělek tu mohl být pro producenty alb hned dvojí.
Zatímco devadesátá léta znamenala pro LP výrazný útlum, v moderní době se rozhodně nedá říci, že by tento formát patřil už jen do muzeí. Skomírající trh s vinylovými hudebními nosiči totiž opravdu výrazně ožil na přelomu tisíciletí.
Zatímco v roce 2005 se prodal v UK necelý milion nosičů, o pět let později už to bylo třikrát více.
A hojně se prodávalo i v USA, kde se v roce 2011 prodalo na šest milionů LP desek. Samozřejmě, v porovnání s dobou největší slávy je toto číslo stále spíše úsměvné, ale rozhodně se blýská na lepší časy, a to i v rámci ČR, kde obchůdky se starými deskami jen kvetou a sběratelé utrácejí za unikátní kousky nemalé peníze.
