Taky nevíte, jaký je vlastně rozdíl mezi briliantem a diamantem? Je to velmi jednoduché. Briliant je typ brusu, do kterého je diamant nebo jiný drahokam vybroušený. Diamanty se lidé zdobí už tisíce let, ale až od 14 století můžeme říci, že se diamanty začali brousit a opracovávat.
Nejprve se diamanty pouze leštily, aby se docílilo velkého lesku a co největšího optického efektu, později se již začaly brousit a odštěpovat. Tímto způsobem získával diamant plošky tzv. fasety. O briliantovém brusu můžeme mluvit od roku 1910, ovšem moderní briliantový brus vypočítal brusič diamantů a matematik Marcel Tolkowsky roku 1919. Ten zdokonalil diamantový brus tak, že vytvořil dokonalý tvar pro maximální zpětný odraz světla v celém barevném spektru, tím docílil tzv. ohňů. Briliantový brus má celkem 57 faset neboli plošek.
Diamanty jsou stále velmi žádané a ceněné, ale kvůli jejich ceně si je nemůže dovolit každý, proto jsou oblíbené brilianty ze zirkonu. Jedná se o přírodní kámen, který má vysoký lest, různé barvy a silné ohně. Bohužel je poměrně křehký a při dlouhodobém nošení se kámen opotřebovává. Často bývá zaměňován se syntetickým kamenem kubickou zirkonií. Ta má velmi dobré vlastnosti pro výrobu šperků, je levný a hojně rozšířen jako náhrada za diamant. Klenotníky je často nazýván jako zirkon, ovšem jedná se syntetický kámen a ne přírodní zirkon.
Velikost diamantů se udává v karátech, což je jednotka hmotnosti drahých kamenů a perel. Tento metrický karát nám vyjadřuje, že diamant o váze 0,20g má 1ct karát. V běžné praxi se ale přepočítávání na gramy nepoužívá. Existují šablony, kde díky průměru diamantů určíme počet karátů. Co se týče přesnosti, je tato metoda spíše orientační.
Ještě jedna zajímavost na závěr. Víte, že diamanty ve tmě světélkují, pokud je třete o vhodný materiál jako vlna, kůže apod. Tento jev byl objeven již v roce 1663 irským přírodovědcem, fyzikem a chemikem Robertem Boylem.