Indiánské kultury obou Amerik přistupovaly ke zlatu velmi podobně, jako třeba ty v Evropě nebo Asii. Jak by také jinak, když lidé jsou vlastně všude stejní? Blyštivý kov zaujal všechny, stal se velkým odkazem bohů a měl až neskutečnou hodnotu. Aztékové si dokonce po začátku španělských výbojů všimli, jakou hodnotu má kov pro conquistadory a jejich kněží začali veškeré cennosti velmi dobře schovávat. Dokonce i dnešní archeologie jistě ještě neodhalila vše, co se ukrývá na území dnešního Mexika.
Španělská touha po zlatě říši za pár let úplně zničila
Svébytná kultura, vyspělé zemědělství, přesně stanovená společenská hierarchie, kterou udržují Aztékové od otroka po panovníka. Přitom ale španělské dobývání trvalo jen dvě léta, za úspěch výbojů mohly nejen neštovice, ale také střelné zbraně. Motorem, který Cortése a jeho druhy poháněl, bylo samozřejmě hlavně zlato – které se pak ve velkém dostávalo do přístavů v Evropě, způsobilo obrovský vzestup a následně i pád Španělska.
Aztékové používali v boji hlavně obsidián, tedy sopečné sklo, ostré jistě víc než cokoliv jiného v tehdejším světě. Jejich císař Montezuma ale udělal to nejhorší, co mohl – na výsadek Španělů nezaútočil, nýbrž mu poslal dary z ryzího zlata, když v nich viděl posly bohů. To byl první hřebíček do rakve mocné říše. Španělé přitom šli v Karibiku dál hlavně proto, že tamní ostrovy nevynesly tolik zlata, kolik si vysnili.
Před dvěma lety bylo archeology objeveno něco velmi zajímavého – mládě vlka, obětované po způsobu Aztéků a následně ozdobené mnoha plíšky takřka ryzího zlata. Stalo se tak zřejmě někdy na konci patnáctého století. Vlk měl být totiž zpodobněním boha, který symbolicky provádí mrtvé bojovníky podsvětím a oběť si jej měla naklonit. Známým artefaktem z předkolumbovských dob je pak zlatý pektorál, jenž nese rysy boha ohně Xiuhtecuhtliho. Toto umění se Aztékové zřejmě naučili od indiánských mistrů přicházejících z jihu, zřejmě z oblasti Peru.
