Každá investice má své nevýhody. Dostihový kůň si může zlomit nohu, drahé kovy mohou rapidně ztratit hodnotu. Své mouchy mají samozřejmě i investice do diamantů. Zajímá Vás, jaké konkrétně?
V první řadě je nevýhodou investice do diamantů minimální likvidita. Jinými slovy je prostě tak snadno neudáte, v případě, že byste se odhodlali je zrovna prodat. Je to běh na dlouhou trať, s diamanty obchoduje poměrně malé procento populace. Úsloví „diamanty jsou věčné“ tu tak platí bohužel beze zbytku. Leda byste chtěli prodávat pod cenou, to kupce najdete samozřejmě snáze. V tuzemsku neexistuje ani takzvaný transparentní trh, naopak takové zlatnictví je snad na každém rohu. A poměrně snadno jde oproti diamantům prodat třeba i akcie.
S cenou diamantů je to také trochu složité, protože jich je skutečně velký počet typů a proběhne jen minimální množství obchodů. Mnoho druhů (včetně poddruhů) a spoustu metod oceňování, celkem složitá věc, že? Kromě toho je opravdu málo dostupných historických dat, z nichž by se dalo něco konkrétního vyčíst. Indexy tedy i proto nejsou snadno dostupné, nejsou často ani k dispozici zdarma. A nejsou tu žádné fondy, jako třeba u zlata, koupit lze buď nějaký šperk, případně přímo takzvaný investiční diamant. Nic více, nic méně.
Nevýhodou by mohl být i fakt, že je to celkem dlouhodobá investice. Sice relativně stabilní, to ano, ale pořád dosti dlouhodobá. Přežije války i finanční krize, pořád si drží nějakou hodnotu, totéž ale opět platí třeba i o zlatu, které je rovněž tak nějak nesmrtelnou investicí.
Co zmínit dále? Diamant je především hmotné aktivum. Znamená to, že jej musíte uchovávat v sejfu v bance, která si za tuto službu účtuje nemalé poplatky. Odvážlivci jej mohou mít doma pod polštářem, ale pokud se to někdo nepovolaný dozví, asi už nebudete jen tak v bezpečí. Diamanty zkrátka a dobře doma do vitrínky nepatří.
