O Troji asi slyšel každý, neboť takzvaná trojská válka uchvacovala umělce celého světa dlouhá staletí – a pak navíc přišel jistý pan Schliemann a odhalil, že vůbec nemuselo jít o nějakou řeckou mýtickou pohádku. Trojský poklad v minulosti jitřil fantazii mnoha lidí a bájná maska krále Agamemnona, o které se později zjistilo, že musela patřit někomu jinému, je také poměrně známou záležitostí.
Nedávno však učinili bulharští archeologové velice převratný a zajímavý objev, který vrhá na celou slavnou Troju stín olbřímích rozměrů. Nedaleko vísky Dabene, zhruba stovku kilometrů od metropole Sofie, se našlo na patnáct tisíc zlatých předmětů – které podle bližšího prozkoumání leží v zemi dobrá čtyři tisíciletí, možná ještě o trochu déle. Kde se tu vůbec vzaly? Vždyť to tu přece nemá co dělat, Egypt nebo Mezopotámie jsou od nálezu moc daleko a minojská kultura dosáhla svého vrcholu až poněkud později. Pro jinak všeho znalé historiky je tohle velkou záhadou.
Kde je Bulharský zlatý poklad?
Jak prohlásil archeolog Vasil Nikolov, jedná se zřejmě o pohřební dar dávnému panovníkovi, jehož jméno se ale asi nikdy nedozvíme. Pravděpodobně šlo o spojené kmeny indoevropského původu, kteří se do oblasti jižní, resp. jihovýchodní Evropy dostali právě v době, ze které pochází tento obrovský poklad.
Vědce nijak nenadchl počet zlatých předmětů – protože už antičtí Řekové věděli, že v Thrákii existuje spoustu zlatých dolů – uchvacující je naopak řemeslné zpracování jednotlivých šperků, které je na svou epochu nezvykle vyspělé. Bulharští historici dokonce tvrdí, že zlaté poklady objevené v Troji se těmto nemohou rovnat. A navíc, dost možná nás ještě nějaký zajímavý objev čeká, protože jen na území dnešního Bulharska se podle odhadů nachází až patnáct tisíc starověkých hrobek.
