Odkud se vlastně vzalo všechno zlato na Zemi? V současné době se sice řada firem chystá těžit tento kov přímo v kosmu, ale stále tu zůstává nezodpovězený dotaz o původu toho pozemského zlata. Podle studií německých vědců z univerzity v Kolíně je ale odpověď zcela zřejmá, většina ušlechtilých kovů se na naši planetu dostala z vesmíru. Své poznatky zveřejnili ve studii v prestižním časopisu Nature.
Přijde Vám to spíše jako výplod literatury science – fiction? Stačila přitom analýza vzorků některých hornin, aby bylo zřejmé, že pozemské zlato je vlastně jen vedlejším pozůstatkem bombardování meteority. A protože je naše planeta stará přes 4,5 miliardy let a bohatá meteorická aktivita bývá nejčastěji řazena do období přibližně před 4,5 – 3,8 miliardy let, všechno do sebe dobře zapadá. Samotné meteority jsou vesměs hlavně ze železa nebo niklu, ale našlo by se v nich i menší množství drahých kovů.
Ovšem, většina kovů na povrchu Země přitom za tu dlouhou dobu stekla k jádru, což se ale netýkalo zlata, které se nachází ve vlastně poměrně malé hloubce. Jak se nedávno zjistilo, zlato je ve vesmíru sice poměrně vzácným kovem, a to proto, že vzniká jako vedlejší produkt srážky neutronových hvězd – na stranu druhou, pokud použijeme sousloví „vzácné ve vesmíru“, nelze na to samozřejmě použít naše směšná pozemská měřítka.
Tak například, srážka dvou průměrných neutronových hvězd – tedy vlastně jader někdejších hvězd typu našeho Slunce, které vyhasly po stadiu obří supernovy – totiž rozptýlí do svého okolí zlato o váze desetkrát větší, než má „náš“ Měsíc. Tvrdí to alespoň jistý Edo Berger, člen Harvardského centra pro astrofyziku.
Existuje ale i řada vědců, kteří si myslí, že na Zemi bylo zlato už od „stvoření světa“. Tak blízko k povrchu se dostalo podle nich díky usilovné vulkanické činnosti.
