V Rudém moři u pobřeží Egypta se nachází neobydlený ostrov jménem Zabargad, dříve známý jako Topazos; bájemi opředený a také téměř zapomenutý. Jeho význam by byl zcela zanedbatelný, kdyby po něm nebyl pojmenován jeden z nejvýznamnějších minerálů používaných pro šperkařské účely.
Jistě jste správně uhodli, že řeč je o topazu. A jaký je jeho vztah ke zmiňovanému ostrovu? Právě tady se totiž nacházejí významná naleziště olivínů, které se zde těžily po tisíce let. Jak souvisí olivíny s topazem? To si vysvětlíme vzápětí, kdy si tento pozoruhodný drahokam také představíme.
V dávných dobách nazývali Řekové topazem právě olivíny, které pojmenovali podle místa naleziště. Vzhledově jsou topazy a olivíny totiž relativně podobné, teprve později došlo k rozlišení a jméno topaz bylo přiděleno kosočtverečnému minerálu hnědé, žluté až medové barvy. V mnoha případech jsou též čiré (bezbarvé). Jen velmi zřídka lze v přírodě nalézt i modrý topaz, takové jsou většinou připravovány uměle z bezbarvých.
Drahé kameny: Topaz
Nicméně modré topazy jsou na trhu s drahokamy vysoce ceněny, hned po modrém safíru jde o druhý neoceňovanější modrý drahokam. Zbarvení topazu ovšem nepoukazuje na příměs jiného materiálu, ale na poškození pravidelné krystalové mřížky kvůli radioaktivitě – vzniklé anomálie ve struktuře následně způsobí změny barvy.
Co se týče přírodních topazů, za zmínku stojí jejich ojedinělý výskyt v enormně velkých krystalech, které mohou ve výjimečných případech dosahovat délky až jednoho metru. Krystaly topazu dosahují velké různorodosti a nelze specifikovat jejich charakteristický tvar. Chemické složení je poměrně variabilní, kromě základního křemičitanu hlinitého obsahují topazy též různý podíl fluoru a hydroxylu. Topazy jsou na Mohsově stupnici umístěny hned pod diamantem a korundem, takže tvrdost je značná. Štěpnost je dokonalá, to znamená, že při rozlomení tvoří jen nanejvýš nepatrné prasklinky.
