Je jasné, že se zlatem jde dělat hodně věcí, jeho využití je takřka nekonečné. Nejde totiž jen a pouze o šperky a krásno, které je podle estétů opakem ohavna. Zlato se může objevit i na talíři. Přesněji řečeno se zde již mnohokrát, nejen v posledních letech, pravidelně objevovalo.
V minulých staletích – přelom přinesla hlavně doba počátku renesance – se na šlechtických nebo panovnických dvorech dokazovala prestiž mimo jiné i tím, že vznešené osobnosti pojídaly pokrmy z ryzího zlata. Proslulý byl v tomto směru hlavně dvůr anglické panovnice Alžběty I. Tudorovny, s lístky zlata si vyhráli i kuchaři četných italských hrabat a vévodů. Rizoto s bazalkou a zlatem? Sladkosti ze zlata? Zdobení vybraných kousků ovoce drobnými zlatými lístky? Ano, to vše bylo k vidění. Velmi honosnou záležitostí byla na dvorech renesančních velmožů třeba i vanilka a exotické koření, v kombinaci s jedlým zlatem šlo o skutečný vrchol tehdejšího noblesního stravování.
Zlato na talíři
Jedlého zlata se mimochodem není proč bát. Ba naopak, starověcí čínští alchymisté jej přidávali do elixíru mládí. Takzvané pilulky nesmrtelnosti s bájnou substancí Huan Tan měly způsobit růst nových zubů, návrat sexuální potence a omlazení pokožky. Účinek je jistě sporný, ale pravdou je, že jedlé zlato vyjde z těla bez sebemenšího poškození jakýchkoliv tkání nejpozději do čtyřiadvaceti hodin.
Takzvané jedlé zlato se dnes používá stále více, a to hlavně v případě sladkostí. Koupit si je můžete i u nás, cena jednoho balení zlata určeného k dekoraci potravinářských výrobků (0,3 gram zlata celkem) stojí zhruba patnáct set korun.
Zlato se často na talířích kombinuje i s dalšími drahými kovy. Zajímavou novinkou na trhu jsou třeba sladkosti pokryté nejen kousky zlata, ale i diamantů nebo stříbra. Jíst totiž můžete prakticky vše, i stříbro je dokonale zdravotně nezávadné (či spíše zdraví celého organismu ještě prospěje). Jedlé zlato, kterému se říká také „zlatá šupinka“, má své čestné místo i v pestré paletě potravinových aditiv s kódovým označením E175 (stříbro má označení E174).
