Zeptejte se kteréhokoliv dítka školou povinného na drahé kovy, a bez váhání odpoví, že se jedná o zlato a stříbro. Bude mít nepochybně pravdu, neměli bychom však zapomínat na to, že periodická tabulka prvků nabízí v kategorii „ušlechtilé kovy“ ještě řadu dalších neméně důležitých položek.
Jako příklad může posloužit měď, rtuť či platina či paladium, které náleží to tzv. triády lehkých platinových kovů. A právě poslední zmíněný prvek je natolik zajímavý, že si zaslouží pár slov navíc. Paladium na první pohled zaujme šedivě bílou barvou a relativní měkkostí (na Mohsově stupnici tvrdosti mu náleží čtvrtá příčka z celkových deseti). V rámci ušlechtilých kovů se vyznačuje největší reaktivitou, což znamená, že snadněji reaguje s jinými prvky (jakožto ušlechtilý kov se však s jinými prvky stále slučuje mnohem obtížněji než neušlechtilé kovy či jiné prvky).
To je také důvod, proč se v přírodě vyskytuje většinou ve společnosti jiných drahých kovů, byť sám je v ryzí formě. Paladium je kujné, tažné a středně dobře vodivé elektricky i tepelně. Svůj název dostalo krátce po objevu na počátku devatenáctého století podle planetky jménem Pallas. Výše popsané vlastnosti determinují paladium k použití do nejrůznějších slitin, především ve šperkařském a dentálním odvětví průmyslové výroby.
Přidává se zejména ke zlatu nebo stříbru a je tedy dost možné, že byste ho nalezli po pečlivém průzkumu své zubní náhrady nebo náhrdelníku (zvláště je-li vyrobeno z tzv. bílého zlata, v tomto případě paladium pravděpodobně nahrazuje nikl). Pro ražbu mincí je paladium nevhodné a takové mince jsou vyráběny pouze v limitovaných edicích vhodných pro sběratele.
V chemickém průmyslu se s ním počítá jako s katalyzátorem nejrůznějších chemických syntéz, společně s platinou pak plní funkci autokatalyzátoru (ten dokáže likvidovat nežádoucí látky z výfukových plynů).
