Stříbro je kovem, který bezesporu proslavil naše území po celé Evropě. Jeho těžba započala již v době keltského osídlení, ale největší rozmach se samozřejmě datuje do doby posledních přemyslovských panovníků, tedy ve třináctém a čtrnáctém století.
Argentum, jak zní latinský název pro tento drahý kov, se dobývalo hlavně v Kutné Hoře, Jáchymově a Jihlavě, zapomínat nesmíme ani na lokální těžby v Českém Krumlově, Rudolfově nebo Ratibořických Horách.
Vůbec nejstarší ryze hornické město byla Jihlava, kde ale ve čtrnáctém století těžba rapidně upadala. Nešlo ale o nic, kvůli čemu by se museli poslední Přemyslovci při podplácení polských šlechticů za účelem zisku tamní královské koruny uskromňovat. Doslova darem z nebes totiž byla pro české země Kutná Hora, kde údajně odhalili obrovské zásoby stříbra zdejší cisterciáčtí mniši.
S rozkvětem tohoto hornického města je úzce propojeno období vlády krále Václava II., jenž nechal v roce 1300 poprvé razit proslulé pražské groše. Tato mince vážila jen necelé čtyři gramy, ale měla mimořádnou ryzost a její sláva byla vidět i za hranicemi českého království. Jako „státní“ platidlo se používal pražský groš až do roku 1547, kdy jej nahradil podle přání Ferdinanda I. takzvaný stříbrný tolar.
Do této doby lze také zasadit rozkvět dalšího českého hornického města, kterým se stal Jáchymov. V polovině šestnáctého století tu žilo na dvacet tisíc obyvatel, z nichž polovina byla přímo zaměstnaná v dolech. V okolí města bylo provozováno na třináct set důlních pracovišť. A nutno dodat, že pro dělníky to práce nebyla vůbec jednoduchá. Bylo nemilým pravidlem, že havířka se stávala během svého života i několikanásobnou vdovou. Málo vzduchu, hodně ledové vody, která se mohla kdykoliv uvolnit a především neustálý pocit nebezpečí. Jediným přítelem horníků býval často ve velké míře alkohol.
A co moderní doba? Těžba stříbra sice klesá a během příštích dvaceti let by se mohly podle některých odborníků světové zásoby vytěžit, ale v mnoha oborech nejde tento kov ničím nahradit. Uvidíme tedy, co přinese budoucnost.
