Pravda, jde o knihu, která pojednává hlavně o otázkách metafyziky, tak by zde asi nemělo mít pozemské bohatství takovou váhu. Jenže při líčení různých příběhů se bez zlata prostě obejít nedá, protože chtě nechtě mělo na starověké civilizace obrovský vliv. Promítá se to zejména ve Starém zákoně, zlato se poprvé objevuje v knize Genesis, konkrétně ve druhé kapitole a jedenáctém verši. Je celkem pochopitelné, že Ráj a jeho okolí jsou místem, kde se rodí zlato.
Mojžíš a útěk z Egypta aneb zlato jako na dlani
Další zmínka je v knize Exodus, která dokumentuje odchod izraelských kmenů ze zajetí egyptského faraona. A také je zde Mojžíšovo doporučení, že Izraelci mají vzít všechno zlato, co s sebou vůbec na cestu mohou pobrat. Právě z roztavených zlatých kousků pak vzniká zlaté tele, které dá odlít bezradný Áron v době, kdy Mojžíš promlouvá s Bohem na Sinaji. Modla je později roztavena, povstání potlačeno a vyvolený národ vchází do země zaslíbené, již však bez svého vůdce, kterého stihne dříve smrt.
A chrám krále Šalomouna? I ten byl obložen čistým zlatem, alespoň podle knihy Paralipomenon. Interiér zdobil zlatý oltář, svícny a lampy, stejně jako další liturgické předměty. Není divu, Judské království bylo v této době nesmírně bohatým územním celkem – a toto zlato vlastně bylo obdobou dnešních zásob centrálních bank jednotlivých velmocí.
O zlatu se samozřejmě zmiňuje i Nový Zákon, vždyť už dary pro malého Krista v kolébce od Tří králů byly z ryzího kovu. V různých pasážích Bible je zlato zmíněno více než třicetkrát, v hodnocení kovů je tak jasně na první příčce. „Víra se podobá pravému zlatu, obojí se tříbí ohněm.“ – přesně tohle je citace ze starého překladu. Možná je to tak trochu inspirace, do čeho vložit peníze, ale to už si musí každý člověk určit sám za sebe…
