Je tak úžasné, je tak jedinečné. Taví se až při tisíci stupních, je tak kujné a tažné, jako snad nic jiného. Elektronika by se bez něj neobešla, při pohledu na něj prostě ustrneme a kdo jej vlastní, cítí se jako car, císař a král dohromady. Jenže kde se vlastně na naší planetě vzalo? Vědecká pře sice pokračuje už od nepaměti, ale pár zajímavých názorů jsme tu už slyšeli. Zlato je mimozemského původu, protože jej sem přinášejí meteority – už miliony, ba dokonce celé miliardy let. Je to pravda? Zní to jako teorie science fiction, ale proč vlastně ne?
Zlata je tu trochu moc, pozemské zlato by bylo v jádře
Podle geologů by zlato už při formování naší planety začalo stékat k zemskému jádru a rozhodně by tu jej nebylo k mání tolik tisíc tun. I proto se řada vědců přiklání k teorii meteorické sprchy, která vrcholila před čtyřmi miliardami let. Na Měsíci jsou třeba pozůstatky podobného řádění meteoritů dodnes patrné, krátery na naší planetě jsou už pochopitelně vyhlazené. Důkazem jsou i geologické průzkumy Grónska nebo nejsevernějších částí Sibiře, které ukazují na složení hornin ještě v době před vznikem Země, jak ji zhruba známe dnes. A že je to tedy hodně zajímavá podívaná!
Drahých kovů je totiž na planetě Země tolik, že by vytvořily na povrchu dokonce až čtyřmetrovou stěnu. Kde se jich tu tolik vzalo? V úvahu nebereme jen zlato, ale i stříbro nebo platinu. Podle některých teorií se meteorickým bombardováním mohlo na Zemi dostat až bilion tun různých vzácných kovů. A třeba u takového wolframu se mezihvězdný původ prokázal už dávno. Je to pravda, velká náhoda, ale když vezmeme v potaz úroveň naší civilizace právě díky všestrannému využití (nejen) zlata, je to náhoda bezesporu velmi šťastná.
