Čím vlastně byla? Jak dlouho trvala? A co mimo jiné znamenala pro západní pobřeží Severní Ameriky? Tisíce lidí se jen tak sebralo a vydalo se do Kalifornie. Přitom jim stačilo jen málo, v lednu 1848 se tu našlo zlato. Nejprve jen něco málo, později ale propukla skutečná mánie. Z patnáctitisícového městečka se za čtyři roky stalo čtvrtmilionové středisko. Po španělské touze po zlatě zbyly jen vyvrácené civilizace Aztéků, Inků a Mayů, bolestné zrození národa mesticů a rodící se Mexiko nebo Venezuela. A co přesně přinesla světu kalifornská Zlatá horečka?
Sto mil dlouhá zlatá žíla předznamenala prudký rozvoj západního pobřeží
Poté, co skončila kalifornská zlatá horečka, na přelomu devatenáctého a dvacátého století propukla ta aljašská. Ruský car prodal Aljašku USA a dvě generace poté se tu už vesele těžila zlatá ruda. Kalifornská verze měla spoustu snílků, ale jen málo bohatých. 75 tun zlata a zisky propité v kořalce nebo utracené v místních nevěstincích, miliony dolarů takto přišly doslova „vniveč“. Profesionální hledači cenných kovů si užívali života, co to jen šlo a na budoucnost obvykle moc nemysleli. Individualisty vystřídalo na počátku dvacátého věku pár prosperujících firem, dodnes se tu vytěžilo na čtyři tisíce tun zlata.
Za Zlatou horečkou ale určitě stál budoucí rozvoj železnic a osídlení západního pobřeží Spojených států amerických a Kanady. Spolu se stavbou kolejí šla ruku v ruce také kvalitní infrastruktura a zakládání nových měst. Směšná vesnička San Francisco se proměnila v prosperující velkoměsto a podobný osud čekal i další lokality. Bohužel, Zlatá horečka s sebou přinesla i masakry zbývajících indiánských osadníků a významně poničila americkou přírodu. Zoufalá honba za zlatem ale znamenala i rozvoj farmaření a pomohla vybudovat USA tak, jak je známe dnes. Nakonec, ta kalifornská verze nebyla největší v historii – rok 1896 odstartoval Klondike, v Severní Karolíně propukla honba za zlatem už na začátku devatenáctého století.
