Když se řekne, že má někdo zlaté srdce, všichni to samozřejmě myslí obrazně. Podíváme-li se ale pečlivěji na složení našeho těla, zjistíme, že neobsahuje jen uhlík nebo vodu, ale také různé kovy, mezi nimi i stopové (ale opravdu jen stopové) množství zlata. Zakládá se tak na pravdě okřídlené rčení, které pojednává o těch nejlaskavějších lidech, co vůbec známe?
Zlato se běžně používá v zubním lékařství nebo elektrotechnice
Je pravda, že zlato má tisíc a jedno využití. Zlatý film na helmu astronautů, který ochraňuje před radiací, zubní náhrada a například i elektrotechnika – zlato je totiž samo o sobě výborně vodivým kovem. Nejcennější olympijský kov aktivně využívá i kosmetický průmysl, zlato se dá dokonce i jíst, v malém množství se proto uplatní i v potravinářství, třeba pro luxusní dorty.
Lidské tělo má zhruba 0,2 miligramu zlata, jistě není tajemstvím, že nejvíce je ho pak rozptýleno v krvi. Pokud bychom chtěli udělat pokus a všechno zlato z těla dostat pryč, zřejmě by se nám to vůbec nepovedlo kvůli technickým problémům. V takto malém množství je dokonce v těle hodně potřebné, takže by se nám ještě hodně přitížilo. Není také žádným veřejným tajemstvím, že některé australské stromy obsahují větší množství zlata. Je to hlavně proto, že rostou přímo nad nalezištěm této drahé rudy. Stopové množství zlatého kovu se tak objevuje nejen v těle nejen mnoha živočichů, ale i rostlin…
Těžba se samozřejmě v případě rostlin také nevyplácí, ale prostá analýza ze vzorku stromů ukáže na to, kde by mohla být zlatá žíla nejsilnější. Stromy totiž svými kořeny nasávají z půdy naprosto vše, včetně těžkých kovů nebo minerálních látek.
