Jak to, že nemají niklák a pence po stranách vroubky, kdežto čtvrťák a deseticent je mají? Už v dobách, kdy lidé platili zlatem a stříbrem, byli zloději natolik vynalézaví, že si začali odřezávat malé úlomky z mincí. Tyto mince byly poté poslány dále do oběhu, aniž by na nich bylo cokoliv znát.
Odřezky z jedné mince sice moc zisku nepřinesly, ale poté, co takto ,,upravil“ řádově desítky až stovky mincí, si zloděj přišel na slušné jmění.
Jejich práci si můžeme prohlédnout například na některých římských stříbrných mincích nalezených ve skrýši v Británii. První mince nahoře je nová a nijak nezměněná, zatímco na prostřední minci se nápadně ztrácí okraj a na té spodní už ani nepřečteme slova po stranách. Tato problematika trápila krále a císaře v celé historii mincovnictví, až dokud jeden výjimečný člověk nenašel řešení.
Správce mincovny: Isaac Newton
Isaaca Newtona nejspíš všichni znají jako vědce, jenž se podílel na objevu integrálního počtu a stanovil tři pohybové zákony. Málokdo už ale ví, že jednu dobu zastával funkci správce mincovny v Anglii. Tuto funkci zastával v dobách, kdy to šlo s královstvím po finanční stránce opravdu z kopce. Tou dobou měly stříbrné pence menší hodnotu, než jejich váha ve stříbře. Lidé tak mohli prodat cokoliv, aby získali nějaké peníze, které poté roztavili a stříbro prodali v cizí zemi se slušným ziskem.
Roku 1696, na začátku svého funkčního období, Newton podnikl kroky k přepracování anglického měnového systému. Nechal postupně stáhnout z oběhu poškozené mince, a aby zabránil dalšímu odřezávání, navrhnul systém vroubků. Tak vzniklo vroubkování mincí, technika, která je dnes používaná ve většině zemí.
Proč dnešní pence a nikláky nemají žádné vroubky?
Důvod, proč dnešní pence a nikláky nemají žádné vroubky je prostý – mají nízkou hodnotu. Pence se skládá z mědi a zinku, zatímco niklák je tvořen mědí a niklem. A protože tyto kovy jsou velmi levné, vroubkování zde není třeba. Navíc se předpokládá, že v dnešní době už není nikdo, kdo by chtěl v odřezávání pokračovat.
