Lidé obyčejně neví, k čemu se tato věc využívá. Proč vlastně prubířský? Prubíř bylo kdysi povolání. Byl to název pro pány, kteří se zabývali zkoušením jakosti drahých kovů. Pojmenování pochází již z dávného středověku, konkrétně z oblasti Německa. „Die Probe“ je německy zkouška, a právě proto se těmto zkoušejícím pánům začalo říkat – prubíři.
V závěru jde tedy o kámen, pomocí něhož se zjišťuje ryzost zlata, platiny nebo stříbra. Funguje to asi takhle. Máte doma určitý kus vzácného šperku a nevíte, jaká je vlastně jeho hodnota? Známe jednoduché řešení, jak to zjistit.
Vezměte Vaše zlato a doneste ho do zlatnictví. Zlatník ho od Vás převezme, a o všechno se už postará sám. Bude potřebovat prubířský kámen a vzorky zlata, od každého jeden typ ryzosti. Každým z nich, včetně toho Vašeho udělá rýhu do tohoto černého kamene. Prubířský kámen je zásadně černý právě proto, aby každé škrábnutí bylo výrazně vidět. Kámen nakonec polije kyselinou, konkrétně Lučavkou královskou a ta má za úkol zlato takzvaně rozleptat. Ryzost, která bude nejvíce podobná té Vaší, je ta správná.
Nejčastějším výsledkem pro tato zjišťování je 14-ti karátová ryzost. A to právě proto, že dříve byla využívána při výrobě zlata úplně nejčastěji. Je to jedna z nejstarších metod určování ryzosti zlata a přesto stále účinná a využívaná. Za průkopníka v této oblasti můžeme považovat Slováka Jaroslava Žežulku, který zlato tak zkoumal, až vykoumal právě tento prubířský kámen. Byl věrným a oddaným pracovníkem Geologického ústavu. V jeho životě byl oceněn mnoha patenty.
Celých šest patentů za jeden život jsou důkazem jeho výjimečnosti a zručnosti. Patent za prubířský kámen dostal konkrétně 1. 3. 1987, společně s Jiřím Skrbkem od Úřadu pro vynálezy a objevy. Stalo se tomu ovšem až po třech letech co svůj vynález zveřejnil (přesněji 31. 8. 1984). Musel si tedy počkat, ale jeho snaha se přeci jen vyplatila. Pokud byste si patent chtěli pro zajímavost vyhledat, je volně k zhlédnutí na internetu pod číslem 234476. Díky prubířskému kameni dnes můžeme snadno a rychle zjistit ryzost drahých kovů. Je to prolomový vynález a dnes je již plně rozšířený po celém světě.
