Cena zlata v průběhu jednotlivých desetiletí je hodně turbulentní záležitostí. Jednou je u úplného maxima a tetelí se u alpských vrcholků, jindy zase klesá do podmořských hlubin. Faktorů, které cenu tohoto kovu ovlivňují, je vlastně poměrně hodně.
Pojďme si proto postupně představit, jak se vyvíjela hodnota zlata od sedmdesátých let minulého století až po současnost a nastínit si třeba i nějaké možnosti budoucího vývoje.
V sedmdesátých letech zaznamenalo zlato obrovský vzestup své ceny, překročilo dokonce magickou hranici osm set dolarů za jednu unci (přibližně 31 gramový slitek). Toto období je provázeno ztrátou důvěry některých investorů v americký dolar jakožto univerzální a hodnotnou celosvětovou měnu, růstem národního dluhu mnoha zemí a současně masivním tištěním bankovek, které nebyly podložené žádným cenným kovem.
Na počátku osmdesátých let se dočkalo zlato absolutního vrcholu, ale samozřejmě – když se podobná věc stane, přichází také v mnoha případech brzký pád. A přesně tak se i stalo, cena zlata začala postupně klesat a díky tzv. „zlaté bublině“ se tak dělo celých dvacet roků! Ano, za každý gram nejcennějšího olympijského kovu se začalo vyplácet až směšné minimum peněz, v roce 2001 dokonce pouhých 255 dolarů. Právě tady ale přišel obrovský obrat, srovnatelný snad jen s nějakým památným sportovním utkáním. Cena zlata začala od roku 2001 opět obrovsky narůstat.
A to dokonce až natolik, že dosáhla svého zatím absolutního maxima. V roce 2011 se zlato obchodovalo na světových trzích při hodnotě takřka dvou tisíc dolarů za jedinou unci! Kvůli cenovým korekcím ze strany některých burz přišel samozřejmě skoro okamžitý propad, i v dnešní době se ale zlato drží poměrně vysoko, i když jeho cena meziročně o několik desítek dolarů klesá. V roce 2015 se obchoduje dlouhodobě na zhruba 1300 dolarech za trojskou unci.
